veronika kafková

Genpo Roshi v Praze

Zen. Muž a žena. Píšeš mi do komentářů na facebook, že vypadám jako zajíc... Rozesměje mě to natolik, že začínám poskakovat po bytě a narostou mi uši.

2.9.2014 v 8:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 128 | Diskuse

veronika kafková

FKK

Na betonu přede mnou je napsaná zkratka. FKK deset metrů vpřed. Nudisti nebo sexuální slídilové? Obojí dvojí.

29.8.2014 v 15:10 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 1057 | Diskuse

veronika kafková

Kozí sýr s marmeládou

Seděli jsme na zápraží vedle sebe. Léto ve stínu ranních paprsků. Zahradou proběhly kozy. Několik koz s mláďaty. Zastavily se a začaly okusovat strom.

22.8.2014 v 8:40 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 349 | Diskuse

veronika kafková

Radosti

Je ráno se probudit v půl páté. Ulicí zurčí motory nezbedného muže. Startuje a má volnoběh. Protáčí motorovou píseň dokola a cuchá mi to nervy ve vlasech. Je ráno, je srpnové krásné ráno a venku je pod mrakem.

19.8.2014 v 6:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

veronika kafková

Závislosti

Cukr, káva, limonáda. Závislosti. Docela moderní je zbavovat se jich, poukazovat na ně jako na nešvary. Jsi závislý?? hmm - měl bys s tím okamžitě něco dělat. Ale není to samozřejmě tak jednoduché. Co to jsou ty naše závislosti. Jak se s nimi potkat a jak je uchopit?

18.8.2014 v 10:35 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 313 | Diskuse

veronika kafková

Tenisová mánie

Vždycky jsem ten bílý sport obdivovala. Líbilo se mi, jak na pódiu tančí dva hráči s raketou a mezi nimi proletuje míček. Jakoby si neviditelně povídali a tou řečí byla hra jejich rukou. Napětí mezi těly. Před měsícem jsem po 10 letech skončila s tancem. Přišla otázka, co dál. Tělo, když je zvyklé na pohyb a na extázi z adrenalinu, najednou prahne po další. Kde je moje raketa?

30.9.2013 v 6:30 | Karma článku: 9.00 | Přečteno: 516 | Diskuse

veronika kafková

Zmizet

Zdá se mi sen. Je černočerná noc a stoupám po schodech. Ve druhém patře se rozhlídnu kolem. Nikde nikdo. Napadne mě zmizet.

14.2.2013 v 13:41 | Karma článku: 4.24 | Přečteno: 315 | Diskuse

veronika kafková

Surrealistické momenty

Na toaletě vedle mě je obsazeno. Usedám na mísu. Škvírou pod stěnou vidím dvě nohy. Dvě nohy jsou ale otočené obráceně než moje. Znamená to snad, že ve vedlejší kabině je muž? Znejistím. Jsem na dámských toaletách. Nahnu svůj obličej dolů, nakloním se tak, že moje oči vidí nahoru. Vidím, jak ta žena stojí rozkročená nad mísou a čůrá ostrým proudem, přesně se strefuje do té roury pod sebou. Japonka.

14.2.2013 v 2:45 | Karma článku: 7.75 | Přečteno: 420 | Diskuse

veronika kafková

Sen o kuřecích nugetách

Nikdy tam nechodím. Ne, to bych lhala. Byla jsem tam všehovšudy asi pětkrát. Jednou s našima na kafi, krátce po revoluci, když jsme ochutnávali Ameriku. Potom jednou se sestrou, milovala Double Cheese Burger. Nemohla jsem to pochopit - sladká houska, kus masa, co místo masa připomínalo gumový ochucený kolečko, na něm viselo trochu salátu, rozteklej plátek sýra a majolka. Ve Skotsku jsme si k McDonaldovi ve Findhornu chodili mýt vlasy do koupelny v umyvadle. Fungovalo to. A pak to přišla, americká love story. Svalovec z posilovny měl velký svaly, velký americký fáro, s rozměry přesně "zajet k okýnku a objednat si." Zajeli jsme teda k okýnku a objednali si. Do klína mi spadla papírová taška se dvěma Big Macy, hranolkami a velkou kolou. Romanticky jsme ji upíjeli jedním brčkem a po očku se na sebe dívali. Romantika.

12.2.2013 v 1:32 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 519 | Diskuse

veronika kafková

I love your haircut

Moje duše je podivínská. Ráda si hraje s ostatními, ale i sama se sebou. Kuje na sebe různé pikle a dává si různé kvízy. Ten poslední mě obzvlášť pobavil. Duše si pluje na obláčku v nebi a přemítá: "Jak já poznám, až se vrátím na Zem, že jsem na tom místě byla, že jsem tam doma?" Dumá, pokuřuje si nebeskou cigaretku a vtom dostane nápad: "Je to jednoduché, musím si zapamatovat nějaké heslo." Úplně nejlepší bude, když bude znít nějak neutrálně, nebo spíš nějak lichotivě než vulgárně. Tak třeba: "I like your haircut!" A spustí se galaktickou rychlostí do mého těla.

12.2.2013 v 0:30 | Karma článku: 5.91 | Přečteno: 316 | Diskuse

veronika kafková

Sex po osmdesátce

Ráno je ospalejší než nejospalejší ráno celého světa. Někde vedle mě vyzvání budík, nemohu ho nahmatat. Otevírám oči a jdu na sebe pustit proudy horké vody. Probudit se do vany. Venku prší a je kolem nuly. New York je z okna celej šedivej a ve špičkách mrakodrapů se kupí mlhovina, dešťová pára. Vztyčený falusy kouří do nebe a vzdychají.

11.2.2013 v 23:05 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 1018 | Diskuse

veronika kafková

Limity

Jeden čtenář mi napsal, že mým článkům chybí konec a začátek. Že by se to moje snové psaní mohlo časem přejíst, ba co více, že ty moje úvahy vypovídají o limitech autorky. Limity. Tak od rána chodím ode zdi ke zdi a zkoumám svoje limity.

6.2.2013 v 22:00 | Karma článku: 5.35 | Přečteno: 263 | Diskuse

veronika kafková

36 - jmenuji se Marilyn Monroe

"Jsem rád, že jsi zpátky!" Kozačka na pravé noze udělá krok stranou a octne se nad kanálem newyorského metra. V průvanu se mi nadzvedává sukně. Je jedno, že mám kalhoty. O to tady vůbec nejde. Jsem starý muž v ženském těle. V tom průvanu se mi motá hlava.

5.2.2013 v 22:33 | Karma článku: 8.11 | Přečteno: 414 | Diskuse

veronika kafková

Americká touha po svobodě

Kde jinde, když ne v New Yorku? Pustit se svých představ, odhodit masky, nechat si profouknout hlavu studeným větrem od oceánu. Svléknout se donaha a stát po ránu na mraze. Nechat všechno ze sebe strhnout, pustit, počůrat se. A mraky prozáří slunce.

4.2.2013 v 22:45 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 595 | Diskuse

veronika kafková

Zběsilý tanec v newyorské baletní škole

Neděle ráno. Zasněžená střecha. Jdu kouřit a tancuju tam. První pravá, levá, šlápoty ve sněhu, odraz mých Martens. Vyfoukávám dýmy cigarety mezi mrakodrapy. Brooklynská adresa a neděle a venku nejsou žádní turisti, jen echt Amíci, zabalení v šálách. Sálám. Sálám horkým tancem a vcukuletu jsem oblečená a ujíždím metrem do Joffrey studia, newyorské mekky 5-ti rytmů.

3.2.2013 v 21:25 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 482 | Diskuse

veronika kafková

Postříkám tě žlutou barvou

Blue Carpet. Dny plné barev. Spím zase na koberečku. Lehám si do něj jako na obláček a unáší mě do snů. Země je trochu tvrdá, tlačí to a moje záda zažívají muka. A ráno, ráno po jet lagu vstávám v šest, je sobota a vlastně bych se mohla celý den poflakovat. Ale kdeže, jsem v New Yorku a každá vteřina se počítá. Tady dýchám na 300 procent, skoro nespím, abych toho stihla co nejvíc. Fascinace. V Praze uvadám. Měla bych zůstat tady a můj život by byl přeplněnou sklenicí. Jak dlouho, než by přetekla?

3.2.2013 v 0:40 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 300 | Diskuse

veronika kafková

Řev newyorského metra

Ráno v ulicích. Zima. Vzduchem poletují vločky sněhu. Lítají jak zběsilé, na nikoho neberou ohledy. Fouká. New York prvního února. A zase je tady ta přítomnost. Všechno, co se děje, děje se v zrcadlech mýho já. Někdy mám pocit, že se z toho rozskočím. Co bude dál?

2.2.2013 v 0:09 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 350 | Diskuse

veronika kafková

V New Yorku v ruské posteli

Dvanáct hodin letu. Praha - NYC - nejenže zrušili pravidelnou přímou linku, ale ještě k tomu jsem si nějakým nedopatřením koupila letenku do Newarku místo JFK. Jak se mi to jen mohlo podařit? Ta Amerika mě tolik nasává, že klidně do budoucna může nastat situace, že si v samotném zápalu vášní koupím letenku do Moskvy.

1.2.2013 v 14:11 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 919 | Diskuse

veronika kafková

Nespoutaný Django

Mistrný kousek - viva la Tarantino. Odcházíme z kina ven. Kouříme dlouhou cigaretu.

30.1.2013 v 22:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

veronika kafková

Americký sen

Nevím. Mám koupenou letenku a stále váhám. Je to útěk nebo únik? Nebo nutkavá potřeba nadýchnout se čerstvého oceánského vzduchu s paletou od barev? "Toč se, holka, toč."

29.1.2013 v 15:52 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 692 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 452